Čerstvá okurka utržená pár minut před obědem je chuťově úplně jiná liga než ta z obchodu — a přitom patří okurky k nejrychleji rostoucí zelenině vůbec. Od výsevu k první sklizni uplyne jen 8–10 týdnů. Háček je jediný: okurky jsou extrémně citlivé na chlad a na poškození kořenů. V tomto návodu se dozvíte, jak předpěstovat silné sazenice okurek (a kdy se předpěstování vůbec nevyplatí), kdy a jak je vysadit, jak zvládnout zálivku a co dělat, když listy začnou žloutnout nebo okurky hořknou.
Ve zkratce: Okurky vysévejte do kelímků koncem dubna (klíčí při 25 °C za 3–5 dní) a ven vysazujte po 15. květnu do půdy prohřáté na 15 °C. Přesazujte s neporušeným kořenovým balem. Přímý výsev na záhon je možný od poloviny května. Zalévejte odstátou (ne studenou!) vodou a sklízejte obden.
Kalendář pěstování okurek
| Období | Co dělat |
|---|---|
| konec dubna – začátek května | Výsev do kelímků na parapet (předpěstování) |
| po 15. květnu | Výsadba sazenic / přímý výsev na záhon |
| červen | Mulčování, vyvazování k opoře, první přihnojení |
| konec června – září | Průběžná sklizeň obden |
| srpen – září | Ochrana proti plísni okurkové |
Salátovky, nebo nakládačky?
Salátové okurky (hadovky) tvoří dlouhé hladké plody na přímý konzum; daří se jim nejlépe ve skleníku nebo u opory na záhonu. Nakládačky jsou drobnoplodé, plodí obrovské množství plodů najednou a pěstují se klasicky „na zemi“ i u sítě. Pro obě skupiny platí: vybírejte moderní odrůdy s deklarovanou odolností proti plísni okurkové — rozdíl v životnosti porostu je v srpnu propastný. Skvělou volbou pro začátečníky jsou partenokarpické odrůdy (nasazují plody bez opylení), které plodí spolehlivě i v chladnějším létě.
Krok 1: Předpěstování sazenic (duben)
Okurky nesnášejí poškození kořenů, proto se nikdy nepřepichují jako rajčata či papriky. Vysévejte rovnou do jednotlivých kelímků (průměr 8–10 cm) po dvou semenech — slabší rostlinku později odstřihněte. Semena vkládejte naležato do hloubky 1–2 cm.
Při teplotě 24–28 °C vzejdou okurky bleskově, za 3–5 dní. Po vzejití je přesuňte na světlo a teplotu snižte na 20–22 °C, aby se nevytáhly. S výsevem neběžte moc dopředu: přerostlá sazenice okurky se ujímá hůř než mladá. Ideální sazenice na výsadbu má 3–4 pravé listy a je stará zhruba 3–4 týdny — proto vysévejte až koncem dubna.
Alternativou je přímý výsev na záhon po polovině května (do prohřáté půdy, klidně pod netkanou textilii). Vzejde později, ale rostliny nezažijí přesazovací šok — v praxi přímo seté okurky ty předpěstované často doženou.
Krok 2: Výsadba (po 15. květnu)
Okurky jdou ven až po zmrzlících, když má půda alespoň 15 °C — zpravidla po 15. květnu, v chladnějších polohách až koncem května. Stanoviště chtějí slunné a závětrné, půdu humózní: záhon na podzim nebo brzy na jaře vylepšete kompostem či uleželým hnojem, okurky patří k nejnáročnějším plodinám na živiny.
Sazenice vyklopte z kelímku s celým balem (rašelinové kelímky sázejte i s nimi) a vysazujte do sponu 30–40 cm v řádku, 100–120 cm mezi řádky; u pěstování u sítě či mřížky stačí řádky 60–80 cm. Po výsadbě zalijte vlažnou vodou a záhon namulčujte slámou nebo posečenou trávou — mulč drží vlhkost, tlumí výkyvy teploty a plody se neušpiní.
Krok 3: Zálivka a hnojení
- Zalévejte vlažnou, odstátou vodou — zálivka studenou vodou ze studny je nejčastější příčina hořkých okurek a padání květů. Sud s vodou vedle záhonu je u okurek téměř povinná výbava.
- Pravidelnost nade vše: v plné plodnosti potřebují okurky zálivku obden, v horku denně. Zalévejte ráno, ke kořenům, ne na listy (mokré listy = plíseň).
- Hnojení: za 3 týdny po výsadbě a pak každých 14 dní přihnojte — ideálně zákvasem z kopřiv nebo hnojivem pro plodovou zeleninu. Přehnojení dusíkem vede k bujným listům a málu plodů.
Problémy a jejich řešení
| Problém | Příčina | Řešení |
|---|---|---|
| Žlutohnědé skvrny na listech, šedý povlak zespodu | Plíseň okurková | Odolné odrůdy, zálivka ke kořenům, postřik při prvních příznacích, napadené listy pryč |
| Hořké plody | Stres — studená voda, přeschnutí, výkyvy teplot | Vlažná pravidelná zálivka, mulč, moderní „bezhořké“ odrůdy |
| Padání květů a malých plodů | Chlad, nedostatek opylovačů | Partenokarpické odrůdy, netkaná textilie v chladnu |
| Bílý moučný povlak na listech | Padlí | Větrání, postřik sirnatým přípravkem, odolné odrůdy |
| Vadnutí celé rostliny | Kořenové choroby ze studené půdy | Sázet později, roubované sazenice, střídání plodin |
Sklizeň: obden, i kdybyste nechtěli
Okurky sklízejte každé 2–3 dny, salátovky při délce 20–30 cm, nakládačky podle potřebné velikosti. Přerostlý plod ponechaný na rostlině zežloutne a zastaví nasazování dalších květů — pravidelná sklizeň je nejlepší způsob, jak úrodu prodloužit až do září. Plody odstřihávejte nebo odkrucujte opatrně, tahání poškozuje křehké výhony.
Časté dotazy
Proč sazenice okurek po výsadbě zvadly?
Nejčastěji šok ze studené půdy nebo poškozený kořenový bal při přesazování. Okurky vysazujte do prohřáté půdy, s neporušeným balem, podvečer, a první dny je chraňte netkanou textilií.
Vyplatí se roubované okurky?
Roubování na tykev dodá rostlině odolnost proti kořenovým chorobám a chladu — má smysl ve skleníku a tam, kde okurky opakovaně „záhadně“ vadly. Na běžném záhonu se zdravou půdou postačí pravé (neroubované) sazenice.
Můžu pěstovat okurky v nádobě na balkoně?
Ano — zvolte krátkoplodou partenokarpickou odrůdu, nádobu od 15 litrů, oporu (síť či mřížku) a počítejte v létě s každodenní zálivkou. Jižní balkon s dopoledním sluncem je ideál.
Proč mám spoustu květů, ale žádné okurky?
Klasické odrůdy tvoří zvlášť samčí a samičí květy — samčí (na tenké stopce, bez malé okurčičky pod květem) plod nikdy nedají. Pokud chybí opylovači, pomůže ruční opylení štětečkem, dlouhodobě partenokarpická odrůda.
Pingback: Petržel: pěstování ze semínek a sklizeň – Osivo & Semena